Svůj první šicí stroj, starou Veritasku, jsem dostala v roce 2019 od paní Terezky, za kterou jsem docházela do domova důchodců jako dobrovolnice. S láskou na ní vzpomínám a přála bych si, aby věděla jak moc mi pomohla objevit to, co mne skutečně naplňuje.

Šití mne přivedlo k nové vášni a tou je tvorba vlastních vzorů, do kterých smím promítat kousek sebe. Jediný kurz kreslení, který jsem absolvovala byl kroužek výtvarky na základní škole. Jak čas utíkal na malování jsem zanevřela (pokud se nepočítá prokrastinace během zkouškového) a musím říct, že jsem vděčná, že se ke mne oklikou vrátilo.

Mou inspirací je zejména příroda, ke které mám, hlavně díky studiu přírodovědy, opravdu blízko. Proto většina mých vzorů vychází z přírodních motivů a některé v sobě ukrývají i něco naučného. Další hnací sílou je nutkání něco lidem sdělit - pasivně, jelikož s moji introvertní povahou bych se před davy lidí necítila komfortně.  Některé vzory mají proto „poslání“ a nachází se v nich něco ze života každého z nás. Dále je to můj muž, který nadhazuje témata (vskutku jedinečná, která bych sama nevymyslela) a má dcera, která zkrátka člověku otevírá oči a vymetá všechny kouty duše. No a v neposlední řadě i vy všichni, pro které maluji na přání.

A proto tvořím, protože každý člověk má právo na to dělat to, co ho baví. Ať už je malé dítě nebo starý muž. Jsme to my, kteří rozhodujeme o svém životě a když něco opravdu chceme, otevírají se nám dveře.

Jednou se mne někdo zeptal, co mě baví a já jsem tehdy odpověděla: „dělat lidem radost“. Bylo mi asi 16 let, od té doby uteklo hodně vody a já jsem se změnila, ale tohle nezmizelo. Malovat pro Vás, vidět radost a úsměvy, potkávat nové lidi, spolupracovat s nimi, učit se a budovat jsou důvody proč tvořím.